====== Filip Hájek ======

{{ :studenti:filip.jpg?nolink|Filip Hájek}}

  * 1997/1998 - studentem v Rice Lake
  * navštívil také japonské partnerské město Miharu


===== Japonské interview =====
Prezidentka ŽIFA paní Jana Fialová oslovila po internetu Filipa Hájka, který je na tříměsíčním pobytu v Miharu (Japonsko). Tento rozhovor vám teď nabízíme: 

> **Jak jsi se do Miharu dostal?**
Již během studia v USA jsem měl možnost poznat dvě japonské studentky a poprvé jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych se chtěl do Japonska podívat. Minulý rok jsem během Japonského týdne potkal mnoho zajímavých lidí. Z Miharu se mi přes ZIFU dostalo ubezpečení, že pokud do Miharu přijedu určitě se o mne postarají. Později, když jsem nebyl přijat na vybranou vysokou školu a měl jsem tedy celý školní rok volný, jsem všechny síly zaměřil na střádání peněz na cestu do Japonska. Začal jsem přes ZIFU komunikovat s Miharu a po mnoha týdnech korespondence a vyřizování jsem seděl v letadle a na čtvrt roku změnil své místo působení. 
> **Kdo se o tebe stará? S kým jsi nejvíce v kontaktu?**
Nejblíže je mi samozřejmě moje hostovská rodina, tudíž Sokyu a Tomoko Hashimoto. V Miharu jsou nyní tři Američané, se kterými mám si mohu pořádně anglicky " pokecat". Bydlím společně s jedním Američanem, který v Miharu učí angličtinu v zen-budhistickém chrámu. 
> **Jak se dorozumíváš, když neumíš Japonsky?**
Komunikuji anglicky, což pro mne není problém. Horší je to na druhé straně. Pro Japonce je angličtina velmi obtížná, ale je zde mnoho lidí, kteří anglicky mluví nebo se učí. 
> **Vím, že nemáš rád ryby a jiné dary moře. Co tedy vlastně jíš, abys neumřel hlady?**
Jídlo je samozřejmě velmi odlišné. Abych pravdu řekl, už jsem se přizpůsobil. Jím i ryby a dokonce jsem již několikrát jedl i sushi (čerstvá neupravená ryba). Snažím se poznat co nejvíce jídel. Někdy až přechází zrak z pestrosti zdejší kuchyně. Abych vám popsal typické japonské jídlo. Nejvíce mne překvapil fakt, že před sebou nemáte jeden talíř, ale spoustu malých misek plných zeleniny a to jak vařené, tak syrové, smažené či naložené, rybího či jiného masa a samozřejmě sójové omáčky a rýže. Vše se samozřejmě jí hůlkami. 
> **Co vlastně v Miharu děláš? Jakým způsobem jsi materiálně zajištěný, do jaké míry jsi závislý na svých hostitelých, máš možnost nějakého výdělku pro vlastní potřebu?**
Mám velké štěstí, že si zde na živobytí a cestování mohu trochu přivydělávat, jjnak bych byl zcela ztracen. Jak možná víte, Japonsko je jedna z nejdražších zemí na světě. Abych vám ukázal nějaký příklad. Rodina s pěti členy, jejíž příjem je 160 tis. Jenů (53 tis. Kč), je zde považována za sociálně slabou a stát jí musí pomáhat. Co Čecha zarazí nejvíce je cena piva. Půl litr a mnohdy i méně zde stojí v přepočtu 100 až 200 Kč. 
> **Vím, že jsi ministroval v kostele sv. Václava v Žamberku. Nyní bydlíš v zen- budhistickém chrámu. Ovlivnila Tě návštěva Japonska tedy i po duchovní stránce nebo je to pro Tebe pouze pracovní příležitost?**
Zcela určitě to pro mne není pouze pracovní příležitost, ba právě naopak. Pro člověka vycházejícího z křesťanství je setkání s jiným náboženstvím velmi obohacující. Rozhovory se Sokyuem jsou velmi zajímavé a přínosné pro oba dva. 
> **Jaká zajímavá místa se chystáš navštívit?**
Chystám se na návštěvu zdejších průmyslových podniků. Abych se dozvěděl více o struktuře a fungování zdejších továren. Chtěj bych navštívit města Tokyo a Kyoto. 
> **Setkal jsi se zástupci partnerské organizace MIFA?**
Jsem v kontaktu s mnoha lidmi z MIFY. Jim také vděčím za to, co zde mohu dělat. Všichni vzpomínají na Japonský týden a hodnotí ho jako velmi zdařilou akci, která dala možnost vzniku mnoha přátelstvím. A v tom především je smysl partnerství našich měst. 
> **Jak tráví čas Tvoji vrstevníci a co dělají ve volných chvílích -náctiletí?**
Moji vrstevníci se zde prakticky nevyskytují, většinou studují na univerzitách. Všichni ostatní se stále učí. Volný čas nemají. 
> **Tak to je zatím vše, děkuji za rozhovor.**

//Za ŽIFA připravila Petra Novotná//
\\
\\

[[studium_v_rl| << ZPĚT na seznam studentů]]